1 K čemu aplikace slouží

Klientská aplikace je manažerský nástroj, který na jednom místě zpřístupňuje analytické přehledy o pedagogice, vědě a personální struktuře — v rozsahu, na který má přihlášený uživatel oprávnění.

Aplikace kombinuje data ze serveru fakulty (publikace, citace, výuková zátěž, hodnocení osob a ústavů, závěrečné práce) s údaji čtenými přímo z UIS (rozvrhy, evaluace předmětů, hodnocení úspěšnosti studentů). Podle vaší role vidíte pohled za sebe, svůj ústav, celou fakultu, případně celou univerzitu.

2 První spuštění a přihlášení

Po spuštění se otevře přihlašovací okno se stránkou UIS. Přihlaste se stejně jako do univerzitního informačního systému.

1. Zadejte přihlašovací údaje do UIS a potvrďte. Případný souhlas, dvoufaktorové ověření nebo změnu hesla dokončete běžným způsobem.
2. Aplikace sama rozpozná, kdo jste, a ověří vaše oprávnění vůči serveru. Po dobu ověřování a načítání dat běží čekající kurzor (šipka s kolečkem) — vydržte, chvíli to trvá.
3. Po úspěšném přihlášení se vlevo objeví vaše jméno, ústav a fakulta a informace, kolik máte přidělených rolí oprávnění. Aplikace se přepne na Osobní přehled.

3 Orientace v aplikaci

Okno má tři části: horní lištu záložek (úrovně a oblasti), levé menu (přehledy v rámci úrovně) a hlavní plochu s daty.

Horní záložky

Podle vašich oprávnění se zobrazí jen ty, na které máte právo:

Barevné rozlišení úrovní

Barva rozhraní napovídá, v jakém rozsahu se právě pohybujete:

Levé menu

Přehledy jsou seskupené do tří domén: Personalistika, Pedagogika a Věda a výzkum. Na konci menu je sekce Sestavy (kapitola 6). Menu je stejné napříč úrovněmi — mění se jen rozsah dat, která ukazuje.

4 Osobní přehled

Výchozí obrazovka po přihlášení. Shrnuje vaše data: výuku a garanci, vedené závěrečné práce, publikační výstupy (věda a výzkum), vědní obory, ve kterých publikujete, a kariéru a historii. Jednotlivé položky lze rozkliknout do detailu.

Žebříček časopisů

V rámci Osobní najdete i pomůcku pro rozhodování, kam nabídnout článek. Dřív se položka jmenovala Vyhledání vhodného časopisu — obrazovka i postup zůstávají stejné, změnil se jen název.

Začít můžete dvěma způsoby: zadat název nebo ISSN časopisu, o kterém uvažujete, nebo rovnou obor. V obou případech se sestaví žebříček časopisů daného oboru, ve kterém si můžete přepnout řazení (podle M-bodů, IF nebo kvartilu AIS) a zaškrtnutím jen lepší nechat zobrazit pouze časopisy s lepšími metrikami, než má ten váš.

U každého časopisu vidíte IF a AIS i jejich kvartily podle Web of Science, a navíc sloupec AIS RIV Q — pásmo podle metodiky RIV (D1, Q1–Q4).

Po klepnutí na časopis se vpravo zobrazí jeho metriky a výstupy MENDELU. Mezi dlaždicemi je i práh vlastního pásma a práh pásma o stupeň lepšího — odpovídá to na otázku „o kolik by musel časopis povyrůst, aby si polepšil". Hranice platí vždy pro tentýž obor a rok, ve kterém se časopis zobrazuje. Dole pak najdete autorský kolektiv z MENDELU, který v časopise už publikoval — tedy koho se můžete zeptat na zkušenost.

Vědní obory (FORD)

Pás pod Hodnocením VaV ukazuje, v jakých oborech FORD publikujete — totéž, co záložka Vědní obory u vašeho profilu v Rejstříku výzkumných pracovníků (IS VaVaI). Počítají se výsledky, které jdou do RIV, a obor je ten, který u výsledku MENDELU deklaruje v OBD. Proti Rejstříku je to ověřené výsledek po výsledku.

Rozbalovátkem v záhlaví pásu volíte období (podle roku vydání):

• Od roku 2017 (jako Rejstřík) — výchozí; stejné okno jako v Rejstříku, takže čísla jde přímo srovnat,
• Okno hodnocení 2020–2024 — výsledky, ze kterých vychází hodnocení H2025,
• Za posledních 5 let.

Dlaždice shrnou hlavní obor a jeho podíl na vašich výsledcích, šíři profilu (kolik oborů), počet výsledků do RIV v období, shodu s oborem časopisu, kolik výsledků vyšlo v časopise jiného hlavního oboru a kolik jich nemá obor v OBD. Klepnutím na dlaždici s počtem výsledků se vpravo vypíšou všechny výsledky období.

Tabulka má jeden řádek na obor: obor FORD (pětimístný kód a název), podobor (např. 4.1), hlavní obor, počet výsledků s pruhem podílu a sloupec Shoda s časopisem ve tvaru „x z y" — z y výsledků, které vyšly v časopise s přiřazeným oborem, jich x vyšlo v časopise, který má i deklarovaný podobor. Klepnutím na obor se vpravo vypíšou jeho výsledky: rok, druh, název, deklarovaný podobor, podobory časopisu, shoda a kód RIV.

Kariéra a historie

Poslední pás Osobní stránky ukazuje časovou osu kariéry: kdy osoba na univerzitu přišla (nebo jaký byl její stav k prvnímu importu), změny titulu, jména, pracovního zařazení a pracoviště, změny pracovních kontaktů a případný odchod. Nejnovější změny jsou nahoře.

U každé změny je uvedeno, kdy se zjistila — vždy jako interval („mezi 1. 6. 2026 a 1. 7. 2026"), ne jako přesné datum. Když na řádek najedete myší, ukáže se, mezi kterými importy se změna zjistila.

Tlačítkem Exportovat kartu… uložíte kariérní kartu do Excelu: časovou osu (od nejstarší změny), výuku po semestrech, vedené práce a publikace. List „O sestavě" v ní uvádí, jak historie vzniká.

5 Úrovně pohledu a rozsah (scope)

Tytéž přehledy lze zobrazit v různém rozsahu. Rozsah řídíte horní záložkou a případně výběrovým polem nahoře v obsahu.

Úroveň ústav

Data omezená na jeden ústav. Vedoucí ústavu vidí jen svůj ústav (výběr je zamčený). Děkan / proděkan si ústav vybírá v rozbalovátku.

Úroveň fakulta

Data za celou fakultu. Na obrazovce Hodnocení osob a ústavů je navíc rychlý přepínač rozsahu „Všechny ústavy / Jednotlivý ústav", který filtruje už načtená data bez čekání.

Úroveň univerzita

Rozhraní zezelená. Fakulta zde hraje roli, jakou na fakultní úrovni hraje ústav: buď „Celá univerzita", nebo se proklikněte do konkrétní fakulty.

6 Přehledy v levém menu

Personalistika

• Pracoviště a úvazky — personální struktura a úvazky.
• Hodnocení osob a ústavů — souhrnná „scorecard" tabulka výkonu osob/ústavů; řádek lze rozkliknout do detailu.

Kontingenční pohled (⊞)

U tabulkových přehledů (Hodnocení osob a ústavů, Výuka a garance) je k dispozici kontingenční pohled — pivot, ve kterém si data překlopíte podle zvolených dimenzí (např. ústav × ukazatel) a získáte souhrnné řezy bez exportu do tabulkového procesoru.

Pedagogika

• Výuka a garance — výuková zátěž a garance předmětů; přepínatelné „čočky" pohledu a analýza.
• Evaluace předmětů — tři kroky: Načtení dat (stažení z UIS), Analýza (prohlížení a pivot) a Export dat.
• Vedené závěrečné práce — přehled po vedoucích a druzích prací (BP/DP/DisP); řádek → seznam prací dané osoby.
• Vytížení učeben — obsazenost výukových místností z rozvrhů (jen na úrovni Fakulta a Univerzita). Viz níže.

Vytížení učeben Fakulta · Univerzita

Přehled, jak jsou vytížené výukové místnosti — kolik hodin týdně jsou obsazené a jestli jsou přetížené, nebo naopak nevyužité. Počítá se z rozvrhů (bez ohledu na konkrétní učitele: místnost je prostě obsazená). Dostupné jen na Úroveň fakulta a Úroveň univerzita (na ústavu ne — místnosti nejsou přiřazené ústavům); na obou úrovních vidíte všechny učebny.

Nahoře vyberte semestr. Tabulka ukazuje za každou učebnu hodiny týdně (pravidelná výuka, kombinované studium a součet) a Vytížení % vůči „plné" kapacitě Po–Pá 7–17. Podle vytížení je učebna zařazena do kategorie:

Tlačítkem ⊞ otevřete kontingenční analýzu, kde si vytížení seskupíte po budovách (a volitelně přes více semestrů) — uvidíte průměrné hodiny týdně a vytížení za celou budovu. Pozn.: hodiny týdně za budovu jsou průměr na učebnu, ne součet všech učeben.

Věda a výzkum

• Publikace a citace — publikační výstupy a citační ohlas po osobách.
• Žebříček časopisů — kam nabídnout článek: metriky časopisů ve zvoleném oboru (tatáž obrazovka jako v Osobní, viz kapitola 4).
• Analýza metrik časopisů — jak se metriky vyvíjejí v čase a v čem se liší hodnocení podle WoS a podle RIV.
• Přehled výsledků — soupis publikací z OBD s napojením na RIV, včetně oboru FORD deklarovaného a oboru časopisu.
• Oborové profily osob — kdo v jakém oboru FORD publikuje, s filtry podle oborů (ústav, fakulta i univerzita).
• Projekty CEP — projekty z Centrální evidence projektů, jejich partneři a financování.
• RIV komparace — deset obrazovek, které porovnávají naši produkci s tím, jak ji hodnotí stát (Modul 2), a se srovnatelnými institucemi.
• Modul 1 — tři obrazovky k posudkům, známkám a výběru výsledků do Modulu 1.
• Dávka do RIV (M2) — dvě obrazovky pro kontrolu toho, co se do RIV chystá odeslat.

Publikace a citace

Přehled po osobách: kolik uplatněných výstupů má každý za sledované období, zda je pod prahem (nastavitelná mez „minimálně N výstupů za M let"), a k tomu h-index a počet citací podle Web of Science za celou kariéru.

Tlačítkem ⊞ se otevře matice osoba × rok × druh výsledku, ve které jsou navíc jako kritéria kvartil IF a kvartil AIS. Dají se tedy odlišit výstupy v nejlepších časopisech od ostatních — například „kolik má ústav výsledků v Q1 podle AIS".

Žebříček časopisů

Tatáž obrazovka, kterou znáte z Osobní — jeden nástroj dostupný ze dvou míst. Postup, popis sloupců (včetně AIS RIV Q) i vysvětlení hranic pásem najdete v kapitole 4.

Rozdíl je jen v tom, odkud se na obrazovku dostanete: v Osobní jde o pomůcku „kam nabídnout svůj článek", tady je součástí přehledů za ústav či fakultu.

Analýza metrik časopisů

Samostatná obrazovka pro analytický pohled. Zatímco žebříček odpovídá na „kam publikovat" a ukazuje jeden nejnovější ročník v jednom oboru, tady jde o časovou řadu napříč obory. Přepíná se čtyřmi tlačítky v záhlaví:

Přehled je souhrn, takže názvy časopisů v něm nejsou. Klepnutím na řádek se pod tabulkou vypíší časopisy, které do dané skupiny patří — název, ISSN, pásmo, hranice pásma, AIS, IF, M-body i příznak, že časopis mezi lety kolísá. Klepnutím na časopis se otevře jeho profil.

Tlačítko ⊞ otevře kontingenční analýzu s váženými průměry IF, AIS a M-bodů (velký obor v nich váží víc než malý, viz kontingenční pohled).

Poslední záložka Profil časopisu jde na věc z druhé strany: zadáte jeden konkrétní časopis a uvidíte ho napříč roky a podobory najednou. Protože časopis bývá zařazený ve víc podoborech FORD a pásmo se mezi nimi liší, je v tabulce řádek na každý podobor.

Přehled výsledků

Soupis jednotlivých výsledků z OBD doplněný o to, co s nimi bylo dál v RIV. Jeden řádek = jeden výsledek: rok vydání, druh a poddruh, název, autoři, fakulty a ústavy, metriky časopisu (IF, Q (IF), AIS, Q (AIS)), obor a nakonec zda byl odeslán do RIV a v jakém roce uplatnění.

Obor je u výsledku dvakrát a záměrně vedle sebe, aby byl vidět rozdíl (co který znamená, viz Dva obory u jednoho výsledku v kapitole 4):

Plný deklarovaný obor (pětimístný kód s názvem, např. „40103 Fishery") se do mřížky nevešel — najdete ho v detailu výsledku, v ⊞ a v exportu.

Dlaždice nad tabulkou shrnou, kolik výsledků je v soupisu celkem, u kolika procent se deklarovaný podobor shoduje s oborem časopisu (počítá se jen z výsledků, kde jde obojí srovnat), kolik jich bylo odesláno do RIV a jaký je jejich podíl.

Klepnutím na řádek se vpravo rozpadne výsledek po pracovištích — které ústavy se na něm podílely, které z nich je domovské a jaká je frakční váha každého z nich. Součet vah za jeden výsledek dá 1, takže se výsledek nezapočítá vícekrát. Mezi dlaždicemi detailu je i Obor FORD (deklarovaný) s celým názvem, Podobory časopisu a Shoda s časopisem.

Oborové profily osob Ústav · Fakulta · Univerzita

Pás Vědní obory z osobní karty (kapitola 4) za všechny lidi naráz. Odpovídá na otázky typu „kdo u nás dělá rybářství", „v kolika oborech publikuje náš ústav" nebo „u koho leží hlavní obor mimo portfolio, které jsme deklarovali". Obor je stejně jako na kartě ten deklarovaný v OBD a vedle něj je vždy shoda s oborem časopisu.

Koho obrazovka ukazuje, se řídí záložkou: ústav a fakulta své lidi podle jejich současného pracoviště, univerzita všechny (případně vybranou fakultu). Kdo přešel jinam, je tam, kde je dnes — i se staršími výsledky.

Filtry nad tabulkou:

Filtry se uplatňují hned, bez čekání na server. Sloupce: osoba, ústav (na úrovni ústavu skrytý), obor FORD, výsledků v oboru, podíl oboru na výsledcích osoby, pořadí oboru u osoby, hlavní obor osoby, počet oborů, výsledků celkem a shoda s časopisem v procentech. Dlaždice se přepočítají z toho, co je právě vidět: počet osob, výsledků, shoda s časopisem — a v režimu Všechny obory s vybraným oborem i to, kolik z publikujících má vybraný obor jako hlavní.

Klepnutím na řádek se otevře osobní karta té osoby, stejně jako z Hodnocení osob a ústavů. Pás Vědní obory na ní převezme okno, které máte zvolené, takže čísla sedí s řádkem, ze kterého jste přišli. Odkaz ← Zpět na Oborové profily osob nahoře na kartě vás vrátí zpátky i s filtry.

Projekty CEP

Projekty z Centrální evidence projektů (veřejný registr výzkumu a vývoje). Jeden řádek = jeden projekt: název, poskytovatel, program, doba řešení od–do, fakulta, role MENDELU v projektu, počet partnerů, čerpaná částka a hlavní příjemce.

Klepnutím na projekt se vpravo nahoře zobrazí jeho partneři (organizace, IČO, role a částky — celkem, z toho ze státního rozpočtu, a kolik už bylo vyčerpáno). Klepnutím na partnera se dole rozpadne jeho financování po letech.

RIV komparace

Deset obrazovek, které porovnávají naši vědeckou produkci s tím, jak ji hodnotí stát — a jedna z nich i s jinými institucemi. Nejsou to výkazy — je to řídicí nástroj: mají ukázat, kde se rozchází to, co děláme, s tím, co se počítá. Skupina se týká Modulu 2; Modul 1 má vlastní skupinu hned pod ní (jen Komparace institucí do něj sahá jednou záložkou).

Než se podíváte na čísla o vědě

Tahle podkapitola nevysvětluje aplikaci, ale pravidla hry. Bez nich jsou čísla na dalších obrazovkách jen čísla — a dají se vyložit skoro jakkoli.

RIV (Rejstřík informací o výsledcích) je státní registr, do kterého univerzita hlásí své výsledky. Co v něm není, pro hodnocení neexistuje.

Hodnotí se v pěti modulech a každý váží jinak:

RIV komparace se zabývá jen M1 a M2, tedy padesáti procenty známky. Důvod je praktický: M3 až M5 se vykazují jinak a univerzita s nimi hýbe pomalu, kdežto M1 a M2 vyrostou přímo z toho, co a kde se publikuje. V poměru mezi nimi je to 60 : 40 ve prospěch M1.

Jak se z čísel stává známka. Tohle je nejdůležitější odstavec celé kapitoly a dlouho se u nás odhadoval. Pravidla známe doslova až z odpovědi MŠMT na odvolání univerzity (čj. MSMT-10421/2026-13):

Dvě věci z toho plynou a obě jdou proti intuici:

• Modul 1 se neznámkuje průměrem. Průměrná známka 2,8 nic neříká — záleží na tom, kolik je jedniček a dvojek proti čtyřkám a pětkám. Dvě instituce se stejným průměrem mohou dostat jinou známku. Obrazovka Poměr známek proto ukazuje poměr, a průměr jen vedle pro orientaci.
• Známka se dává za oborový panel, ne za instituci. Metodika k tomu dodává, že dobré hodnocení nelze udělit instituci, jejíž kvalita přes obory kolísá. Slabý panel tedy nejde vyvážit silným — je to vstupní podmínka, ne průměr.

Pásmo je to, čím se měří M2. Výstup v časopise dostane D1, Q1, Q2, Q3 nebo Q4 — decil a kvartily. Tři věci na tom bývají překvapením:

• Pásmo přiděluje RVVI dvojici časopis × podobor, ne časopisu. Týž časopis může být v podoboru 1.6 v Q1 a ve 4.1 v Q2.
• Přiděluje ho pro každý rok zvlášť, protože se počítá z prahů AIS toho roku.
• Výstup dostane nejlepší pásmo svého časopisu ze všech podoborů, ve kterých je časopis zařazený — ne pásmo podoboru, který autoři u výstupu nahlásili. Ověřili jsme to na Příloze 1 hodnoticího archivu RVVI: takhle spočítané pásmo se s pásmem od RVVI shoduje u 100 % výstupů. Nahlášený obor tedy pásmo nezmění — rozhoduje časopis. Sloupec Původ pásma proto neříká, odkud se pásmo vzalo, jen jestli je časopis v nahlášeném podoboru vůbec zařazený; je to diagnostika, ne krok výpočtu.

Hodnotí se v klouzavém pětiletém okně. Vlna H2025 pokrývá roky uplatnění 2020–2024, H2024 roky 2019–2023 a tak dál. Řada za delší období proto nikdy nepochází z jedné vlny.

Oborové panely OP1 až OP6 jsou to, za co se známka opravdu dává. Odpovídají šesti divizím oborové klasifikace FORD (přírodní vědy, technické, lékařské, zemědělské, společenské, humanitní). Jdou napříč fakultami — v jednom panelu se potká agronom s lesníkem i s ekonomem. Naše fakultní struktura a tahle osa spolu prostě nesouvisí, a obojí je potřeba vidět.

Dvě vrstvy před pásmem — L0 a L1. Než se vůbec začne mluvit o kvartilu, musí výstup projít dvěma sity:

• L0 — dojde vůbec do RIV?
• L1 — skončí v indexovaném časopise, tedy tam, kde nějaké pásmo existuje?

Teprve co projde obojím, může mít pásmo. Páka bývá právě tady, ne v kvalitě uvnitř oboru.

Kde stojíme vůči ČR

Náš podíl Q1 v každém podoboru proti úrovni celé ČR. Nahoře vážený podíl za celou školu a mezera proti republice; pod tím tabulka podoborů se sloupci Výsledků, Náš Q1, Q1 ČR, Rozdíl vůči ČR a D1 podíl.

Je to pohled zvenku: neříká, proč to tak je, jen kde stojíme. Setřídění podle rozdílu ukáže obory, kde zaostáváme, setřídění podle počtu výsledků ukáže, na kterých z nich vůbec záleží — malý obor s velkou mezerou celkovým číslem nehne.

Oborové panely

Šest panelů OP1–OP6, tedy osa, na které známka opravdu vzniká. U každého panelu je počet výsledků, L0, L1, podíl D1+Q1 z indexovaných, Deklarováno (kapacity), Skutečnost (výstupy) a Odchylka.

Sloupce Deklarováno a Skutečnost měří jiné jednotky: první je podíl kapacit, který jsme deklarovali v sebehodnoticí zprávě, druhý podíl skutečně vyrobených výstupů. Odchylka mezi nimi je podnět k výkladu, ne rozsudek — panel, kde vyrábíme víc, než jsme slíbili, může být úspěch i rozptýlení sil.

Trychtýř — odkud to plyne

Tady se rozpadá cesta výstupu na dvě vrstvy: L0 (dojde do RIV) a L1 (skončí v indexovaném časopise). Sloupec Přímé zařazení RVVI navíc říká, kolik výstupů vyšlo v časopise, který je v nahlášeném podoboru vůbec zařazený, a kolik v časopise zařazeném jen jinde. Pásmo to nemění (výstup má vždy nejlepší pásmo časopisu) — je to ukazatel, jak dobře nahlášené obory odpovídají časopisům, kde publikujeme.

Tlačítkem ⊞ se otevře kontingence. Ta si nebere data z mřížky, ale tahá si vlastní, jemnější podklad, ve kterém je čas a fakulta jako rozměr — takže jdou vidět meziroční trendy i dlouhodobé agregáty, které v samotné mřížce nejsou.

Vedeme, nebo se vezeme

Vedení se měří korespondenční značkou (K) u autora. Obrazovka rozpadá výstupy po pásmech a ptá se, kolik z nich vedeme my.

Vedeme sami je tvrdé kritérium, protože je zároveň podmínkou nominace do Modulu 1 — co nevedeme, tam poslat nejde. Proto je vedle spojitá míra: ta ukazuje potenciál, kdežto „vedeme sami" hotový stav.

Portfolio a kapacity

Oborové portfolio deklarované v sebehodnoticí zprávě proti tomu, co se skutečně vyrábí. Měří se odchylka rozdělení, ne jednotlivých výstupů: ojedinělá mezioborová práce se nepenalizuje, sleduje se setrvalý posun těžiště. Skutečnost se počítá stejně jako v Oborových panelech: podle oborů časopisu, výstup v časopise víc divizí rovným dílem, výstupy mimo časopisy podle nahlášeného oboru.

Benchmarky ČR / EU15 / svět

Kde stojíme srovnává s republikou. Tahle obrazovka přidá EU15 a svět a k tomu druhou osu Q3+Q4. Zrno je stejné — podobor — a obě strany jsou opět z hodnoticího listu RVVI, takže se s našimi vlastními výpočty nemíchají.

Sloupce jsou Podobor, Název, Výstupů, Náš Q1 %, ČR %, Odchylka od ČR, EU15 %, Svět % a pak totéž pro Q3+Q4. Záporná odchylka znamená, že jsme pod danou úrovní.

Proč je tu Q3+Q4 vedle Q1: výtka panelu nezněla jen „málo Q1", ale i „hodně Q3 a Q4" — jmenovitě u OP1 a OP5. Jsou to dvě různé věci. Obor může mít slušný podíl Q1 a zároveň nadprůměrný ocas ve spodních kvartilech.

Modul 2 — panely a trend

Táž látka jako Oborové panely, ale přes vlny: šest panelů OP1–OP6 a u každého tři vlny vedle sebe. Sloupec Změna proti minulé vlně je kladný, když se odstup od ČR zmenšuje.

Fakulty proti národní úrovni

Jediná obrazovka v téhle sekci, která srovnává fakulty mezi sebou. Měří jedno: kolik procent národní úrovně fakulta ve svých oborech drží. 100 % znamená republikový průměr, 60 % znamená, že ve svých oborech dosahujeme šesti desetin toho, co je v nich v ČR běžné.

Vedle sloupce Drží národní úrovně % jsou obě složky zvlášť: M2 — odchylka od ČR a M1 — podíl kandidátů %. A k tomu čtyři varianty skóre, (i) až (iv).

Všechny čtyři dávají totéž pořadí. Liší se jen tím, jak daleko od sebe jednotky rozestaví, tedy kolik peněz by se při stejném pořadí přelilo. Volba mezi nimi je proto rozhodnutí o síle motivace, ne o tom, kdo je lepší — a je otevřená. Aplikace je ukazuje všechny právě proto, aby se o ní dalo rozhodovat s čísly na stole.

Komparace institucí

Jediná obrazovka, která srovnává MENDELU s jinými institucemi. Stojí na datech, která RVVI zveřejňuje o všech institucích stejně: oborové zprávy hodnocení H2023–H2025 (přílohy se seznamy výsledků, II. a III. report) a výsledky Modulu 1. Naše evidence (OBD) se do ní nemíchá — obě strany se tak měří stejným metrem.

Výběr nahoře: Instituce A a Instituce B (výchozí MENDELU a ČZU; seznam je seřazený podle počtu výsledků a psaním se hledá podle začátku zkratky nebo názvu), zaškrtávátko Skupina s výběrem skupiny institucí (výchozí vypnuto — např. zemědělské a veterinární vysoké školy nebo všechny veřejné VŠ) a zaškrtávátko ČR celkem (výchozí zapnuto) se srovnávacím řádkem za celou republiku.

Pod výběrem jsou čtyři záložky:

Na záložce Kvalita a vedení volíte Úroveň (hlavní obory · podobory · všechny obory), Obor podle (časopisu = Report 1, podle něj se známkuje M2 · autorů = Report 2) a Roky od–do. Na Kapacitách volíte vlnu hodnocení.

Obrazovka je na fakultní i univerzitní záložce stejná — data jsou o celých institucích, fakulty v nich RVVI nerozlišuje. Na ústavní záložce není, stejně jako celá skupina.

Export dat

Předchozí obrazovky odpovídají na otázku. Tahle na ni neodpovídá — dá data k otázkám, které jsme nepředvídali. Jeden řádek = jeden výstup a vedle sebe vše, co o něm víme: zařazení do RIV (druh, poddruh, nahlášený podobor a všechny panely výstupu podle oborů časopisu, např. „OP1 + OP4“), pásmo (nejlepší z časopisu) s diagnostikou, zda je časopis v nahlášeném podoboru zařazený, metriky časopisu, bibliografie včetně DOI, počty autorů, korespondenční autor, open access i APC.

V mřížce je jen čitelný výběr sloupců — tlačítko Export i ⊞ berou všech 54 včetně skrytých.

Modul 1

Tři obrazovky k tomu, co váží v hodnocení nejvíc. Hodnocení RVVI ukazuje hotové posudky a známky, Poměr známek to, jak se z nich dělá známka za panel, a Kontrola nominací je podklad pro výběr výsledků do příštího kola.

Hodnocení RVVI

Posudky z Modulu 1 hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 17+. Každý přihlášený výsledek posuzuje několik hodnotitelů, každý mu dá dílčí známku (1 = nejlepší, 5 = nejhorší), a panel z toho uzavře finální známku za celý výsledek.

Obrazovka je rozdělená vodorovně. Nahoře je soupis hodnocených výsledků: organizace, fakulta či jednotka, segment, poskytovatel, druh, hodnoticí kritérium, název a autoři, vědní oblast a obor FORD, období uplatnění, finální známka a k ní statistika dílčích známek — průměr, rozdíl finální − průměr, minimum, maximum, rozptyl (o kolik stupňů se hodnotitelé rozešli) a počet posudků. Klepnutím na výsledek se dole zobrazí jednotlivé posudky: role hodnotitele, jeho dílčí známka a celý text posudku.

V záhlaví se přepíná, co se zobrazuje. Výchozí je Všechny vlny (poslední hodnocení) — průřez celou historií, ve kterém je každý výsledek právě jednou, a to tak, jak ho posoudila ta nejnovější vlna, ve které se objevil. Vedle toho jde vybrat jednu konkrétní vlnu (H2018 až H2025) a podívat se, co zrovna ona posuzovala. Dlaždice nad tabulkou shrnou počet výsledků a posudků a průměrné známky za zobrazený rozsah.

Tlačítkem ⊞ se otevře kontingenční analýza nad zrnem jednotlivých posudků. Filtrovat a seskupovat lze podle všech polí (organizace, jednotka, segment, poskytovatel, druh, kritérium, vědní oblast, obor FORD, období, role hodnotitele i finální známka) a spočítat k tomu průměrnou dílčí známku, průměrnou finální známku, počet posudků a počet výsledků.

Veličiny v kontingenci a proč se některé dopočítávají

Celé to stojí na jedné větě, ze které plyne všechno ostatní: řádek v kontingenční matici je jeden posudek, ne jeden výsledek. Dílčí známka k posudku patří, takže se průměruje normálně. Finální známka ale patří výsledku — a ten má jednou jeden posudek, jindy čtyři. Kdyby se prostě zprůměrovala přes řádky, výsledek se čtyřmi posudky by měl čtyřnásobnou váhu.

Na malém příkladu. Dva výsledky: A má tři posudky (dílčí 2, 3, 3; finální 3), B má jeden posudek (dílčí 5; finální 5).

Výsledků dá 2,0, i když řádky jsou čtyři — ty třetiny se poskládají zpátky na jedničku. Finální známka (Ø) vyjde 8,0 ÷ 2,0 = 4,0, což je opravdu (3 + 5) ÷ 2. Naivní průměr přes řádky by dal (3+3+3+5) ÷ 4 = 3,5, tedy o půl stupně vedle. Dílčí známka (Ø) je 3,25 a tak je to správně — otázka zní „jak známkovali hodnotitelé", ne „jak dopadly výsledky".

Užitečný trik na závěr: zaškrtněte Dílčí i Finální známku (Ø) vedle sebe. Kde je finální systematicky vyšší než dílčí, panel hodnotil přísněji než hodnotitelé — a naopak. Přesně to měří sloupec Finální − Ø v horní tabulce, tady jen za celou skupinu.

Poměr známek

Hodnocení RVVI ukazuje jednotlivé známky. Tahle obrazovka z nich dělá to číslo, kterým se Modul 1 opravdu známkuje — poměr známek 1–2 ku 4–5 — a staví vedle něj benchmark za všechny vysoké školy. Zrno je panel × vlna, sloupec Kdo rozlišuje jen dvě hodnoty: MENDELU a VŠ.

Vedle poměru je i průměrná známka, ale jen pro orientaci. Jsou to dvě různé veličiny a chovají se jinak: průměr se dá vylepšit tím, že se přidají trojky, poměr ne.

Za celou univerzitu vychází ve vlně H2025 poměr 2,15 proti 2,99 za všechny vysoké školy — jdeme tedy správným směrem, ale pomaleji než sektor. Dlaždice nad tabulkou tahle dvě čísla shrnují; tabulka pod nimi je rozpadá po panelech a vlnách.

Nejhůř dopadá OP2: v H2025 poměr 0,10, tedy jedna dobrá známka na deset špatných, proti 1,54 za vysoké školy. Nejlépe OP1 s 4,75 proti 7,25. Filtrem nad tabulkou se dá omezit na jednu vlnu (stačí napsat H2025) nebo na jeden panel.

Kontrola nominací (M1)

Podklad pro předvýběr do příštího kola. Každý výsledek se do Modulu 1 přihlašuje pod jedním ze dvou hodnoticích kritérií — Přínos k poznání (PP) nebo Společenská relevance (SR) — a obrazovka ukazuje, jak naše dosavadní volby dopadly podle druhu výsledku, opět proti vysokým školám.

Naše čísla přes všechny vlny, po druzích, kde toho máme dost na srovnání:

U článků a knih dopadá PP znatelně líp, u patentů je to obráceně — a přitom pod PP posíláme jen 36,8 % podání, kdežto vysoké školy 70 %. To je ta nevyužitá páka: nejde o to publikovat jinak, ale přihlásit totéž pod tím kritériem, kde to obstojí.

Dávka do RIV (M2)

Dvě obrazovky pro toho, kdo dávku před odesláním kontroluje — typicky knihovnu. Nejsou to analýzy hodnocení, je to provozní kontrola: co se chystáme odeslat a co to udělá s čísly, podle kterých nás pak stát změří.

Patří k Modulu 2, a ne k Modulu 1, protože obě věci, které hlídají — kolik lidí a jaká skladba výsledků — vstupují do bibliometrie. Nominace do Modulu 1 jsou něco jiného a mají svou obrazovku o kapitolu výš.

Obě mají vpravo nahoře rozbalovátko ročníku: Poslední kompletní ročník a Rozpracovaný ročník.

Autoři v dávce

Jeden řádek = jeden domácí autor, který je v dávce uvedený aspoň u jednoho výsledku. Sledují se všichni, ne jen akademici — doktorandi, technici i externisté s domácí afiliací.

Důvod je ten, jak RVVI staví oborové personální kapacity: pro každého autora se za analyzované pětileté období shromáždí seznam všech jeho výsledků a převažující obor těch výsledků určí, do kterého oboru je jednotlivec zařazen. Každý nahlášený člověk tedy zvedá jmenovatel o celou osobu, bez ohledu na to, kolik toho přinesl.

Klepnutím na autora se dole zobrazí, co do dávky dává — jeden řádek na výsledek, s druhem a poddruhem, názvem, zdrojem, oborem FORD, pásmem a pořadím autora. Teprve tady se dá kontrola dokončit: ze soupisu je vidět kdo, odsud co.

Čtvrtá dlaždice je ta podstatná: převažující obor za pětileté okno. Je to obor, do kterého RVVI toho člověka zařadí při výpočtu oborových kapacit — a nemusí být totožný s oborem toho, co odevzdal letos.

Skladba dávky

Dávka rozpadlá podle oficiálního značení RVVI — druh (písmeno: J článek, B kniha, C kapitola, D sborník, N metodika…) a poddruh (Jimp, Jsc, Jost…). Žádné vlastní kategorie: kdo s dávkou pracuje, myslí v kódech RIV.

Hlídá se ředění struktury. Sborníky a neimpaktované články se do podílů Q1 nepočítají, ale do objemu ano — zvyšují tedy objem bez příspěvku ke kvalitě. Přesně tohle vytkl panel u zemědělských věd: produkce je jedna z největších v ČR, podíl na D1 a Q1 tomu neodpovídá.

Sestavy

Sekce Sestavy na konci levého menu (Úroveň ústav, Úroveň fakulta, Úroveň univerzita) vytvoří vícelistový sešit Excelu z dat, která ukazují ostatní přehledy. Rozsah se bere ze záložky: na úrovni ústavu vznikne Ústav za semestr, na úrovni fakulty Fakulta za semestr.

1. Zvolte semestr — nabízí se nejnovější úplný semestr, stejně jako v přehledu Výuka a garance.
2. Zvolte trend — kolik semestrů zpět má ukázat list s vývojem zátěže (výchozí 6).
3. Klepněte na Vytvořit sestavu…. Aplikace postupně načte jednotlivé listy a pak nabídne, kam soubor uložit.

Sešit obsahuje listy O sestavě (rozsah, semestr, kdo a kdy sestavu vytvořil, odkud je každý list a v jakém je stavu), Zátěž osob, Férový výkaz, Garance předmětů, Rozložení zátěže, Hodnocení osob, Vedené práce, Výstupy VaV, Výsledky VaV, Projekty CEP, Personální změny a Trend. Každý list má ukotvenou hlavičku a filtr; procenta jsou uložena jako skutečná procenta, takže s nimi Excel správně počítá.

• Rozložení zátěže ukazuje, jak rovnoměrně je výuka rozdělená: Giniho koeficient (0 = rovnoměrně, blíž 1 = většinu nese málo lidí), podíl hodin, které nese pětina nejvytíženějších, medián zátěže a sezónní nevyváženost mezi zimním a letním semestrem.
• Personální změny jsou příchody, odchody a změny zařazení, pracoviště, titulu, jména a kontaktů v pololetí semestru (ZS 1. 9. – 31. 1., LS 1. 2. – 31. 8.). Vychází z téže historie jako pás Kariéra a historie a platí pro ni stejná pravidla.
• Hodnocení osob má sloupce přepočtené na FTE jen tam, kde má vaše aplikace úvazková data vaší fakulty.

7 Garance programu

Zvláštní úroveň pro garanty studijních programů. Rozsah není ústav ani fakulta, ale množina předmětů daného programu. Menu je zaměřené na pedagogiku programu.

• Evaluace předmětů — stažení, analýza a export hodnocení předmětů studenty (v rámci programu).
• Hodnocení úspěšnosti studentů — analýza studijní úspěšnosti a kohortní analýza (jak studenti postupují / odcházejí po semestrech).
• Seznamy studentů — stažení, analýza a export seznamů.

8 Správa dat a aktualizace

Záložka Správa dat má v levém menu tři položky: rozbalovací Stav dat se dvěma obrazovkami, Nastavení a O aplikaci. Část dat (personalistika, evaluace, data garanta) se stahuje z UIS přímo do vašeho počítače, většina ostatních leží na serveru. Stav dat ukazuje obojí odděleně, aby bylo jasné, co je kde a jak je to čerstvé.

Stav dat → Lokální databáze

Data stažená na tomhle počítači, po věcných sekcích: personalistika a evaluace předmětů z UIS, data garanta programu a provozní záznamy klienta. Řádek = sekce: skupina, sekce, počet záznamů, naposledy staženo, počet tabulek a krátký popis. Klepnutím na sekci se dole ukážou její tabulky s počty řádků.

Nahoře je uvedená cesta k souboru, jeho velikost, kdy se do něj naposledy zapisovalo, a verze schématu. Je to doklad, že data opravdu leží jen tady.

Stav dat → Serverová databáze

Co je soustředěno na serveru, po věcných sekcích — od OBD a RIV přes hodnocení časopisů, oborové zprávy RVVI a Modul 1 až po UIS, CEP nebo Registr smluv. Řádek = sekce: skupina, sekce, počet záznamů, naposledy aktualizováno, počet pohledů a popis. Klepnutím na sekci se dole ukážou pohledy, které nad tou částí dat stojí — tedy z čeho čerpají obrazovky aplikace —, každý se svým popisem. Nahoře je, k jakému okamžiku přehled platí, kolik sekcí a záznamů zahrnuje a jak dlouho se počítal.

Nastavení a O aplikaci

Nastavení ukazuje, kde na tomto počítači leží lokální data a exporty, a stav provozního logu: klient průběžně posílá na server technické záznamy o průběhu operací (co se spustilo, jak to dopadlo, chyby) — nikoli obsah zobrazených dat —, aby šly potíže řešit bez posílání souborů. Tlačítko Odeslat diagnostiku teď je pošle hned, Otevřít složku s logy otevře jejich místní kopii.

Položka O aplikaci v levém menu ukazuje verzi klienta, autorství a adresu serveru, ke kterému je aplikace připojená. Aplikace se aktualizuje sama — když je nová verze stažená, nabídne se dole pás s tlačítkem Restartovat.

9 Řešení potíží

10 Historie verzí

Návod se vydává spolu s aplikací. Verze návodu není totožná s verzí aplikace — mění se jen tehdy, když přibude nebo se přepíše obsah.